Vánoční dárky nosí Ježíšek, to ví každé malé dítě. Ale někdy se k vám domů může nastěhovat malý skřítek, ustlat si přímo pod vánočním stromečkem a vyžadovat pravidelný příděl bonbónů.
U nás je to už tradice. Vznikla vlastně z legrace. Když má drahá polovička před lety zakoupila novou vánoční dekoraci v podobě skřítka, řekl jsem si, proč to nevyužít k nějaké hře. Skřítka jsme postavili k nazdobenému stromečku, před něj položili talířek s bonbónem. Když dorazila Borůvka s Myškou a celé zvědavé chtěly vidět stromeček, stačilo ledabyle odpovědět: “Je v obýváku, ale dej pozor ať nevzbudíte skřítka! Už se nastěhoval!” Holkám byly 3-4 roky – tedy přesně ten ideální věk. Zarazily se, a začaly vyzvídat. Takže jsme jim museli vysvětlit, že někdo přece musí stromeček hlídat a taky dávat pozor ať někdo neukradne dárky, až je Ježíšek nadělí. A to dělají vánoční skřítci. Jako odměnu dostávají bonbón. Ovšem jsou to pěkní pažravové – takže musíme hlídat, aby jejich talířek byl pořád plný.
Když jsou vám čtyři roky – takovému příběhu neodoláte. Se směsicí zvědavosti a nedůvěry se opatrně plížily ke dveřím, pomalu je otevřely – a zůstaly stát v němém úžasu. V přítmí místnosti, osvětlované jen vánočními svíčkami stál vedle stromečku ON. Rudou čepici naraženou do čela, takže to vypadalo, že spí, před sebou talířek s bonbónem. Holky ani nedýchaly.
Skřítek se stal v čase předvánočním tématem č. 1. Neustále se diskutovalo, odkud přišel, proč ve dne spí, proč jich není více. Hlavně holkám vrtalo v hlavě, jestli je hodný nebo zlý. I když byly ujištěny, že je to ten hodný typ skřítka, nedalo se přehlédnou, že míra holčičích lumpáren mírně poklesla – snad pro jistotu. První dny vyžadovaly, abychom mluvili tiše – to aby se skřítek nevzbudil. Důsledně kontrolovaly talířek, i když z počátku jsme doplňování bonbónů museli obstarávat my – sledováni holkami z bezpečné vzdálenosti.
Pochopitelně jsme museli bonbon sem tam nenápadně sebrat. Hned napoprvé jsem udělal začátečnickou chybu – bonbon jsem prostě strčil do kapsy. Po počátečním nadšení, že skřítek bonbon snědl následoval Borůvčin hysterický záchvat, že jej skřítek snědl i s papírem a teď ho bude bolet bříško. Když se uklidnila, došla k rozhodnutí, že musí skřítka naučit, jak se správně bonbóny jí. Sedla si před něj a názorně mu předváděla, jak se bonbon rozbaluje a kouše. Pro jistotu mu to několikrát zopakovala, takže hádejte, koho nakonec bolelo bříško?
Skřítek se stal zdrojem velké zábavy a tajemna. Jak ukázaly další roky, zájem o skřítka neupadl. Už dlouho před Vánoci děcka řešili, jestli skřítek přijde. S blížícími se svátky kontrolovali kumbál, šatnu a každý zapadlý kout. Když později do naší smečky přibyli Píďa s Myšpulínem, situace se opakovala. To už se naše skřítčí komunita rozrostla o dalších pár kousků. Příběh ale zůstal. Vyzkoušej jej i ty – úspěch zaručen!
Co budeš potřebovat
- Figurku vánočního skřítka. Je jich v obchodech plno. Toho prvního jsme koupili před léty v Jysku.
- Talířek
- Bonbóny
Jak na to
- Promysli příběh (dalo by se říct, že je to jakási obdoba role-playing her)
- Skřítka umísti pod stromeček, před něj na talířek dej bonbon
- Občas bonbon schovej
- Motivuj děti – úkoly typu „běžte zkontrolovat skřítka“, dokáží děcka zabavit na pěkně dlouho. Jakmile se osmělí začnou samy vymýšlet aktivity. Třeba Píďa ráda skřítkovi kreslila obrázky.
Tipy pro tebe
- Skřítka občas přemísti. Udrží to zájem dětí a zároveň je zabaví – musí ho hledat (z čehož se vám může vyloupnout krásná hra)
- O skřítkovi si povídejte – například při jídle, před spaním, nebo jako téma k siestě.
Napsat komentář